vykání

== vykání (Tschechisch) == === Substantiv, n === Worttrennung: vy·ká·ní Aussprache: IPA: [ˈvɪkaːɲiː] Hörbeispiele: — Bedeutungen: [1] Verbalsubstantiv: das höfliche Ansprechen mit der (tschechischen) 2. Person Plural; Siezen Herkunft: Verbalsubstantiv vom Verb „vykat“ (Konjugation) Gegenwörter: [1] tykání Beispiele: [1] Když se naštve a začne nadávat na všechny strany, tak přechází z vykání na tykání. Wenn er in Wut gerät und anfängt, alle zu beschimpfen, wechselt er gewöhnlich vom Siezen zum Duzen. Wortfamilie: vy, vykat ==== Übersetzungen ==== [1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „vykání“ [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „vykání“ [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „vykání“