rozloučit

== Czech == === Etymology === Inherited from Old Czech rozlúčiti. By surface analysis, roz- +‎ loučit. === Pronunciation === IPA(key): [ˈrozlou̯t͡ʃɪt] === Verb === rozloučit pf (imperfective loučit or rozlučovat) (reflexive with se) to say goodbye (transitive) to separate, to disunite Synonyms: rozdělit, rozvést ==== Conjugation ==== ==== Derived terms ==== === Further reading === “rozloučiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957 “rozloučiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989 “rozloučit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026