oficír

== Czech == === Etymology === Borrowed from German Offizier. === Pronunciation === IPA(key): [ˈofɪt͡siːr] === Noun === oficír m anim (relational adjective oficírský, diminutive oficírek) (dated) officer Synonym: důstojník ==== Declension ==== === Further reading === “oficír”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957 “oficír”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989 “oficír”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026