klamat

== Czech == === Etymology === Inherited from Old Czech klamati, from Proto-Slavic *klamati. Cognate with Polish kłamać, Slovak klamať. === Pronunciation === IPA(key): [ˈklamat] === Verb === klamat impf (perfective oklamat) to deceive, to fool ==== Conjugation ==== === Further reading === “klamati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957 “klamati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989 “klamat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026 “klamat”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2026, slovnikcestiny.cz